Suroviny:

250 g hery, 180 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 4 vejce, 500 g smetanového jogurtu, 400 g hladké mouky, 1 vanilkový puding, 1 prášek do pečiva, kompotované meruňky.

Postup:

Heru, jogurt a vejce vytáhneme s předstihem, aby měly pokojovou teplotu.

Mouku smícháme s pudingovým práškem a práškem do pečiva.

Suroviny:

Nádivka: 350 g máku, 4 lžíce moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 500 ml mléka, 1 lžíce rum, 2 lžíce mletých ořechů, 2 lžíce povidel, skořice

Drobenka: 60 g másla, 60 g cukru, 170 g hrubé mouky

Těsto: 400 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 125 g héry, 100 g zakysané smetany, 4 lžíce cukru, špetka soli

Postup: Nejdříve si připravíme nádivku. Mák pomeleme, mléko přivedeme k varu, přidáme mák, cukr, provaříme. Vmícháme povidla, špetku skořice, cukr, rum. Necháme vychladnout.

Suroviny: 1 banán, ½ hrnku mléka,  ½ hrnku cukru,  1 ½ hrnku polohrubé mouky,  ½  prášku do pečiva,  2 žloutky (sníh ze dvou bílků), ½ dcl oleje.

Postup:

Banány oloupat, rozmixovat. Smíchat mouku s práškem do pečiva, mléko, cukr se žloutky. Opatrně vmícháme vyšlehané bílky. Směs plníme nejlépe do dětských silikonových forem.

Autor: Eva Štětinová

Hned na začátku knihy se dozvíme, že spotřeba cukru ve vyspělých západních zemích rok od roku roste, na hlavu je to v Evropě víc než 40 kg ročně na osobu. Potravinářskému průmyslu se daří zabránit tomu, aby se cukr stal oficiálně uznávanou látkou, na niž si lze vypěstovat závislost. Autorka vypočítává typická kritéria závislosti a seznamuje čtenáře s tím, jaká nebezpečí mu při zvýšené konzumaci cukru hrozí. Rozlišuje mezi mlsouny-závisláky, průměrnými konzumenty a askety. Čtenář se pomocí několika testů snadno dozví, do které kategorie sám patří. Se znalostí věci autorka také srozumitelně vysvětluje chemické aspekty průmyslové výroby cukru a problematiku látkové výměny,

“Jediný způsob, jak si uchovati zdraví, je jíst, co nechceš, pít, co nemáš rád a dělat, co se ti nelíbí.”

(Mark Twain, americký spisovatel a žurnalista)

“Tlustí lidé žijí kratší dobu, ale jedí déle.”

(Stanislaw Jerzy Lec, polský básník, satirik a aforista)

“Zavedení zemědělství, jež bylo údajně rozhodujícím krokem k lepšímu životu, znamenalo v mnoha ohledech katastrofu, ze které jsme se nikdy nevzpamatovali.”

(Jared Diamond, profesor na Kalifornské univerzitě v Los Angeles)

Suroviny:

250 g čerstvého špenátu, 40 g sušených rajčat, 100 g mandarinek, 40 g jahod, 1 lžíce medu, 2 lžíce piniových oříšků.

Postup:

Špenát důkladně opereme, necháme okapat a natrháme na menší kousky. Mandarinky oloupeme  a rozdělíme na jednotlivé měsíčky. Jahody nakrájíme na kousky. Přidáme sušená rajčata. Pokapeme medem. Ozdobíme nasucho praženými piniovými oříšky.

Zdroj: Kahleová, Pelikánová, Havlová, Milatová, Vegetariánská strava v léčbě diabetu, Maxdorf, Praha 2013

Nejúspěšnější česká kuchařka všech dob!
Bez populární „Sandtnerky“, která poprvé vyšla ve 20. letech 20. století, se neobejde žádná moderní hospodyně. Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů paní Marie Janků-Sandtnerové je spolehlivým návodem na přípravu nejen českých jídel, ale i mezinárodních pokrmů. Na své si přijdou příznivci tradiční kuchyně i stoupenci zdravého stravování.

Původní recepty Marie Janků-Sandtnerové jsme doplnili současnými poznatky o výživě a přiblížili jsme je i dnešním mladým lidem.

Suroviny:

100 g quinoy, 30 g cherry rajčat, kousek papriky, 100 g cibule, 20 g sušených rajčat, 1 lžíce oliv.

Postup:

Quinou vložíme do dvonásobného množství vroucí osolené vody se zeleninovým bujónem, promícháme a vaříme cca 12 minut. Poté scedíme a necháme okapat.

Rajčata, papriku, cibulku, sušená rajčata a olivy nakrájíme na drobné kostičky a plátky, přidáme pesto.

Vše promícháme a dochutíme bylinným pepřem, solí a podáváme.

Suroviny:

1 plechovka neslazeného kondenzovaného mléka
75g sušené ovoce podle chuti (pokrájet najemno)
6 lžic medu
150g ořechová směs (lískové, vlašské apod.) – nasekat najemno
150g sezamová semínka
250g ovesné vločky

Všeobecně se ví, že sýr s bílou ušlechtilou plísní se narodil ve Francii. Může za to jedna selka, která zapomněla ve sklepě sýr a když ho objevila, byl pokrytý bílou plísní. Jelikož to byla žena velmi šetrná a nápaditá, tak sýr prohlásila za výsledek rodinné receptury a  nabídla ho hostům. Byli ohromení a od té doby se sláva sýra šířila. Jméno dostal zcela prozaicky, ta vesnice se totiž jmenovala Camember. U nás se mu říká hermelín a je pochoutkou, která dokáže uspokojit každého gurmána či gurmeta. Ostatně důkazem toho je tato kuchařská kniha se 178 jedinečnými recepty, v nichž hraje hermelín hlavní roli. Od předkrmů přes pomazánky, chuťovky, polévky až po naprosto vybrané pokrmy, které budou ozdobou každé tabule.

K...