Kopr

Kopr má příjemnou chuť a je současně lehce stravitelný, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, uvolňuje křeče a uklidňuje nervy. Navíc chrání před infekcemi a posiluje imunitní systém, protože jeho vitamin C je vynikajícím prostředkem proti volným radikálům.

Kopr vonný je jednoletá bylina s šedozelenou, rýhovanou dutou lodyhou a pochvovitými, mnohonásobně zpeřenými listy, vyrůstajícími střídavě z lodyhy. Rostlina dorůstá výšky až 1 m. Kvete od června do září malými žlutými květy složenými do velkých okolíků, v nichž dozrávají semena – dvounažky. Celá rostlina má výraznou charakteristickou vůni. Lze jej dobře pěstovat na každé zahrádce. Je vhodné zasévat po 14 dnech jen pár řádků a pak další, abychom si zajistili stálou sklizeň. Kopr také ozdravuje zahrádku. Příznivě ovlivňuje kapustu, mrkev, okurky a další zeleninu, tím, že odpuzuje bělásky.

Kopr pochází z východní oblasti Středozemí a ze západní Asie a jeho historie sahá až do starověku. Nacházíme o něm zmínky ve staroegyptských nápisech pod názvem „ammisi“ a Řekové a Římané, kteří ho na svých výpravách přinesli až na sever Alp, ho pojmenovali „anethon“. Roku 812 Karel Veliký, vědom si jeho kulinářského i léčivého významu, nařídil pěstovat kopr na svých statcích.

V současnosti se pěstuje na zahradách a na polích především jako významné koření a zelenina. Ke zdárnému vývoji potřebuje slunce a teplo, vzhledem ke své křehkosti by neměl být vysazován na větrných místech. Jinak je to rostlina na pěstování nenáročná, na zahrádce se často množí samovýsevem. Nenáročný je i na půdní podmínky, prospívá i ve velmi chudé půdě. Při cíleném pěstování se vysévá záhy od března do konce července nahusto do řádků 20 cm vzdálených. Za 6 týdnů po výsevu již můžeme sklízet nať. Kopr je jednoletá rostlina a rostliny z prvních jarních výsevů přinášejí semena v témže roce na podzim.

Využití

Kopr se používá jako zelenina, koření a jako léčivka. Užívají se celé rostliny kromě kořenů – nať, listy, kvetoucí okolíky, zralé i nezralé semeno.

Využití v kuchyni

Bylina se používá především jako dochucovadlo k rybám a vařenému masu i syrové zeleniny, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Koprová nať je důležitou součástí jak bylinkového octa, tak nálevu na nakládané okurky, zelí a cibule. Pro zimní zásobu konzervujeme nasekané listy do soli či do octového nálevu. Můžeme je rovněž sušit, ale velmi opatrně a rychle v proudu vzduchu ne teplejšího než 30°C, jinak voňavý a velmi snadno prchavý éterický olej vytěká. Sušený kopr pak uchováváme v dobře těsnicích nádobách. Z téhož důvodu přidáváme kopr k teplým pokrmům až těsně před podáváním. Zajímavou chuť různých omáček získáme, když do tatarské omáčky přidáme nasekaný kopr. Výborný je též chleba namazaný máslem, na který poklademe uvařené vejce a posypeme pokrájeným koprem. Také lze kopr využívat do pomazánek.

Léčivé účinky

Koprový čaj působí tišivě při zažívacích obtížích a nadýmání. Díky svým močopudným vlastnostem je doporučován na ledvinová onemocnění. Kopr podporuje tvorbu mléka u kojících matek, podporuje tvorbu žaludečních šťáv, tiší kašel, pomáhá při nespavosti. Semena kopru obsahují vitamín C, A, dále silice, kyselinu listovou, vápník,karoten, fosfor a mnoho dalších minerálních látek. Koupel s koprovými semeny posiluje nehty. Žvýkání koprových semen způsobuje sladší dech.

Doporučuje se podávat :

• při bolestech břicha

• pro dobrou vitalitu

• pro podporu trávení

Zdroj: J. Astl, E. Astlová, E. Marková, Jak jíst a udržet si zdraví, Maxdorf, 2009.

http://cs.wikipedia.org