Čaj a jeho význam pro zdraví

Konzumujeme jej každý den, různé druhy, příchutě. Je v podstatě součástí každodenního rituálu snídaně nebo když si pozvete návštěvu a nedá si kávu, ale čaj, když potřebujete zahřát, je vám zima.Využití je všestranné.

Historie čaje:
Podle staré čínské pověsti objevil blahodárné účinky čaje císař Šen-Nung, učenec a léčitel. Byl bezpochyby zajímavou a významnou postavou. Pil pouze převařenou vodu z hygienických důvodů a díky tomu objevil čaj.

Legenda praví, že jednoho jarního večera roku 2337 př.nl.l. seděl císař u ohniště a převařoval si jako vždy vodu na pití. Lehký poryv větru utrhl několik lístků, jež spadly do vroucí vody. Nejprve je chtěl císař vylovit, ale zaskočila ho přitažlivá vůně, která z kotle vycházela. Poté císař s údivem zjistil, že nápoj má lahodně osvěžující a povzbuzující chuť. Tak byl „objeven čaj.“

V průběhu 4. a 5. století popularita čaje rychle rostla po celé Číně a údolí řeky Jang-C-Tiang byly založeny nové čajové plantáže. Čaj dostávali císařové darem a začal se nabízet v krčmách, obchodech a dokonce věrohodné doklady uvádí, že se používal v podobě lisovaných destiček ve výměnném obchodu s turky v roce 476. Kupci čajem bohatli a hrnčíři a stříbrotepci začali vyrábět nákladné elegantní nádobí, jež se stalo atributy zámožnosti a postavení.

Až do éry dynastie mimo (1368-1644) se v Číně dělal výlučně čaj zelený, tento sypaný čaj ale nevydržel dlouhé cesty do Evropy a brzy ztrácel vůní i chuť. Rozvoj zahraničního obchodu donutil čínské pěstitele, aby vyvinuli dva zcela nové druhy – černý čaj a čaj aromatizovaný vůní květin. Výrobci za dynastie Ming zjistili, že lístky lze konzervovat fermentací (oxidací), dokud nezískají měděnou barvu, a poté tento přirozený rozkladný proces zastavit prudkým sušením v peci.

Země, které produkují čaj:
Čína, Japonsko, Kamerun, Keňa, Malawi, JAR, Tanzanie, Indie, Srí Lanka, Tchaj-wan, Argentina, Brazílie, Ekvádor, Peru, Burundi, Etiopie, Madagaskar, Bangladéš, Azory, Uganda, Rwanda, Mosambik a spousta dalších.

Výroba čaje:
Čajovník (Thea sinensis) je stálezelená rostlina z rodu Camellia. Botanici obecně rozeznávají tři hlavní skupiny – čínskou, asamskou a indočínskou – jejichž listy slouží k výrobě čaje.Čajovník čínský může dorůst do výšky 2 až 3 metry, pokud jej nikdo nestříhá. Daří se mu v Číně, Japonsku a Tibetu. Je odolný proti chladu, může dávat až 5cm dlouhé listy až 100 let. Čajovník Ásámský je považován spíše za strom, dorůstá do výšky 14 až 18 metrů a listy má 15 až 35cm dlouhé. Vyhovuje mu tropické podnebí a poskytuje sklizeň přibližně 40 let. Indočínské skupiny dorůstají do výšky kolem 4,5m a používají se hlavně ke křížení.

Čajovník vytváří tmavě zelené, lesklé, kožovité listy a křehké, malé, bílé květy s pěti až devíti okvětními lístky, připomínající jasmín. Z květu je poté plod, podobný muškátovému ořechu, jež obsahuje jedno až tři semena.
Listy čajovníku obsahují určité množství chemických látek, včetně aminokyselin, minerálů, karbohydrátů, kofeinu a polyfenolů a až 75 – 80% tvoří voda.

Kofein patří k nejvýznamnějším složkám, působí jako stimulant. Kofein se nachází ve všech druzích čaje – černém, zeleném, oolongu, ale v odlišném množství. Zelený čaj jej má méně než oolong a nejvíce byste ho našli v čaji černém. Připomeňme si, že zatímco kofein z kávy se vstřebává do krve velmi rychle, a tak zrychluje její oběh a činnost srdce, polyfenoly v čaji údajně jeho absorpci zpomalují.Účinky kofeinu sice pociťuje piják čaje pomaleji, ale látka zůstává v těle mnohem déle. Proto vás čaj osvěží a povzbudí daleko víc než káva.

Rozdělení:
Kdysi se lidé domnívali, že zelený a černý čaj se připravují ze dvou odlišných druhů čajovníku. Ve skutečnosti se pět hlavních typů čaje – bílý, zelený, oolong, černý, ovoněný (aromatizovaný) a lisovaný – liší jen způsobem zpracování.
Čaj je výrobek rostlinného původu sloužící k přípravě nápoje nebo nápoj připravený z tohoto výrobku. Čaj dělíme na:
pravý– čaj vyrobený z výhonků, listů, pupenů a jemných částí zdřevnatělých stonků čajovníku,
bylinný– čaj vyrobený z části bylin nebo jejich směsí nebo ze směsi bylin s pravým čajem nebo ovocem,
ovocný– čaj ze sušeného ovoce a části upravených rostlin.

Podle způsobu zpracovní dělíme čaj pravý na:
zelený- čaj, ve kterém neproběhne fermentace, obsahuje značné množství tříslovin, které dodávají nápoji trpkou, svíravou chuť
polofermentovaný (žlutý, oolong)- čaj, ve kterém proběhla fermentace.
černý- čaj, ve kterém proběhla fermentace, při níž došlo k odbourání většiny tříslovin a nápoj má pouze mírně trpkou chuť.

Na trhu jsou ještě další druhy čaj, např. čaje různým způsobem aromatizované, instantní a další.
Čaj pravý se konzumuje především z důvodů jeho příjemných chuťových vlastností a povzbuzujících účinků, které jsou způsobeny purinovými alkaloidy, zejména kofeinem. Čaj obsahuje také minerální látky a některé látky ochranné především antioxidanty.

Bylinné čaje mají i léčivé účinky. Řada bylin však obsahuje přírodní toxické látky, a proto jsou vyhláškou vymezeny byliny, které se smějí pro výrobu bylinných a ovocných čajů používat jen omezeně, v množství do 30 % a v množství do 5 %. Doporučuje se střídat různé druhy. Používání čajů z neznámých zdrojů může být nebezpečné, proto bychom měli čaje konzumovat jen od známých výrobců.

Zdroj:
Zdravá výživa pro každý den, Jan Piťha, Rudolf Poledne, Grada, 2009.
www.cajkorenikava.cz

Zanechte komentář